Top 5 chybných domněnek o AI

Umělou inteligenci používá čím dál víc lidí. Jen ChatGPT má kolem 122 miliónů uživatelů denně. Přesto kolem AI pořád koluje hodně nepřesností a domněnek.

V tomhle článku se na ně podíváme zblízka. Které mylné představy o AI potkáváme nejčastěji?

Většina lidí potkává umělou inteligenci přes ChatGPT a další jazykové modely (LLM). Jenže to je jen jeden z mnoha typů AI.

LLM jsou malý výsek obrovského pole. Mluvit o nich jako o celé umělé inteligenci je stejné, jako kdybyste řekli, že internet je e-mail.

AI ve skutečnosti pokrývá mnohem širší škálu technologií a s řadou z nich už jste se nejspíš setkali. Tady je výběr:

Strojové učení (Machine Learning):

Počítačové vidění (Computer Vision):

Posilované učení (Reinforcement Learning):

Generativní modely:

Doporučovací systémy:

Hodně lidí používá AI podobně jako Google. Zadají otázku a čekají odpověď. Z toho ale vzniká dojem, že AI je jen „chytřejší vyhledávač“. Přitom jde o úplně jiné technologie.

Vyhledávač jako Google prohledává internet skoro v reálném čase. Většina AI modelů, třeba ChatGPT, naopak generuje odpovědi z dat, na kterých se předem naučila, a aktuální informace si v základu nevyhledává. Některé verze, například GPT-4o s prohlížením webu, online přístup mají, ale není to automatické ani univerzální.

Liší se i energetická náročnost. Vygenerovat odpověď AI je podle modelu řádově náročnější na výpočetní výkon i spotřebu energie než běžné vyhledávání.

Hranice mezi AI a vyhledáváním se dnes začíná stírat. Google například zapojuje Gemini přímo do výsledků hledání. Pořád ale jde o spojení dvou různých technologií.

V poslední době se hodně klasických automatizací zaměňuje za AI. Jenže automatizace a AI nejsou totéž, i když se občas potkávají. Spoustu rutinních úkolů zvládnete bez AI, vystačíte si s automatizací. Pomůžou s ní nástroje jako Make nebo Zapier.

Automatizace znamená, že systém dělá předem dané kroky bez zásahu člověka, podle pevných pravidel. Nepřemýšlí, neučí se, jen opakuje, co dostal zadané. Příkladem je e-mail s potvrzením, který vám přijde po nákupu: když nastane A, udělej B.

Umělá inteligence se naopak učí z dat, přizpůsobuje se novým situacím a dokáže rozhodnout i to, co nebylo přesně naprogramované. Příkladem je zase potvrzovací e-mail, jenže jeho obsah se přizpůsobí vašemu chování. AI vám třeba vybere doporučené produkty na míru.

Tyhle pojmy se často pletou:

Když AI odpovídá plynule a sebevědomě, může to vypadat, že vyjadřuje názor. Žádný ale nemá. Nemá vědomí, hodnoty ani přesvědčení.

Odpovědi AI jsou výsledkem výpočtu, který předpovídá, jaká slova se statisticky nejlíp hodí. Nevyjadřuje úmysl, postoj ani osobní pohled.

To, že něco zní lidsky, neznamená, že to lidské je.

Kolem umělé inteligence pořád koluje spousta nepřesností a je jich mnohem víc, než kolik jsme jich tu zmínili. Je to mimořádně schopná technologie, se kterou se teprve učíme zacházet. Podobně jako kdysi s internetem.

Má obrovský potenciál, ale i svá omezení, a právě ta je dobré znát. Proto se vyplatí rozumět tomu, co AI doopravdy je, co umí, co neumí a co si o ní možná jen myslíme.